pátek 2. prosince 2016

Stopy a návraty Wima Vandekeybuse

foto: Danny Willems  (Ultima Vez 2016)
Stalo se již téměř tradicí, že Divadlo Archa pravidelně jako hosta zařazuje do svého programu vlámský taneční soubor Ultima Vez vedený choreografem a režisérem Wimem Vandekeybusem. Tuzemské publikum si už zvyklo, že se nové tituly střídají s revivaly úspěšných Vandekeybusových děl v novém obsazení. Nejenže to přináší možnost vidět „legendární“ choreografie tzv. naživo, ale navíc potvrzuje skutečnost, že nepochybná (a přísně střežená) kvalita je časuvzdorná. Má co nabídnout v každé době a v každé společenské situaci, i když možná jinak, než se očekává a předpokládá.

Premiéra DOT504: You are not the one, who shall live long

foto: Mike Rafail (DOT504 2016)
Jen o den dřív, než začala série „ultimáckých“ představení v Arše, se konala premiéra nové inscenace v produkci souboru DOT504. Tvůrčí tým RootlessRoot Company (tandem Jozef Fruček a Linda Kapetanea) patří mezi téměř kmenové autory skupiny. Od jejich první spolupráce se těleso začalo profilovat jako fyzické taneční divadlo nezastírající vliv choreografického stylu Wima Vandekeybuse, v jehož souboru oba tanečníci působili. 

Lešanské jesličky – taneční divadlo po česku

foto: Michal Hancovský
(Lenka Vagnerová & Company 2016) 
Už na začátku listopadu se v dušičkové atmosféře konala premiéra a první repríza nového titulu Divadla LaFabrika, kterou přineslo příležitostné tvůrčí uskupení Vágerová–Javorský–Acher. Představení na motivy básně Františka Hrubína Lešanské jesličky je velmi pozornosti hodným projektem, neboť je téměř ukázkovým příkladem, jak využít (v dobrém slova smyslu) formálně ustanovené trendy pro uchovávání a rozvíjení českého kulturního dědictví.

Zachycení Nové generace

V rámci závěrečného večera Festivalu Nové generace, který proběhl ve studiu Alta 24. – 26. listopadu 2016 a jenž je příležitostí mladých (studujících) tvůrců prezentovat svou práci v širším diváckém okruhu, bylo možné zhlédnout i výsledek pětidenní spolupráce české choreografky a režisérky Lenky Flory, dlouhodobě tvořící a působící po celé Evropě, se studenty HAMU.

středa 23. listopadu 2016

Malé přemítání o současné (evropské) baletní tvorbě

Casse-Noisette-Compagnie
©-Alice-Blangero-Ballets-de-Monte-Carlo
Někdy věnujete důležitý čas práci, která však nenajde uplatnění obratem, jak jste si původně představovali, ale třeba až za nějaký čas. V případě mé reflexe evropské baletní tvorby podle nabídky videotéky letošního festivalu Zlatá Praha 2016 je nyní příhodná chvíle, kdy mohu své zářijové postřehy uplatnit, když pro to v reálném čase nebyl prostor. 
Po mých poznámkách k nedávné premiéře baletu Malá mořská víla v Národním divadle, následném článku o schůzi Tanečního sdružení ČR (profesní organizace baletního umění), kde jsem mimo jiné nadhodila téma o krizi současné baletní choreografické tvorby, se s baletem ozývám potřetí.